Z palubovky do ulic: jak basketbal změnil to, co nosíme
Teplákovka, mikina s kapucí a tenisky dnes nikoho nepřekvapí ani v kanceláři. Málokterý sport má ale na to, co nosíme mimo hřiště, takový vliv jako basketbal. Prošli jsme si pět momentů, kdy se basket přestěhoval z palubovky do ulic.
Naše heslo „z palubovky do ulic“ jsme si nevymysleli jen proto, že zní dobře. Jsme parta basketbalistů z Liberce. Mikinu, ve které se rozcvičujeme, si necháváme i na cestu domů, a tenisky, ve kterých jsme hráli, nosíme i do města. Napadlo nás podívat se, odkud tohle všechno vlastně pochází. Tady je pět zastávek. Pořadí je chronologické, výběr náš.
1. Plátěná bota, která měla podpis (1917–1932)
Asi nejznámější basketbalová bota historie vznikla v době, kdy se basket hrál v tělocvičnách na dřevě a nikdo neřešil, co hráč nosí po zápase. Podle Wikipedie začal Converse vyrábět první basketbalovou botu v roce 1917 pod názvem „Non-Skids“. V roce 1921 nastoupil do firmy jako obchodní zástupce Charles „Chuck“ Taylor, poloprofesionální basketbalista. Když se jeho podpis objevil na kotníkové nášivce, bota dostala jméno Chuck Taylor All Star. Wikipedie ji označuje za první atletickou botu s podporou slavné osobnosti.
V profi basketu se Chucks dávno nenosí. V 80. letech se ale podle stejného zdroje vrátily jako retro bota na každý den a na ulici zůstaly dodnes. První velký přesun z palubovky do ulic tedy obstarala obyčejná plátěná bota.
2. Rucker Park: když se na basket chodí jako na koncert (od roku 1950)
Streetball neměl jednu kolébku, ale jedno místo se tomu blíží. V roce 1950 založil Holcombe Rucker, učitel a správce hřišť newyorského odboru parků, letní basketbalový turnaj v Harlemu. Podle Wikipedie šlo nejspíš o první každoroční letní turnaj v New Yorku a měl děti z chudších rodin udržet mimo ulici. Rucker přitom sháněl kontakty na univerzitní trenéry a jeho hráči podle stejného zdroje získali přes 700 sportovních stipendií.
Turnaj se později přestěhoval na hřiště, kterému se dnes říká Rucker Park, a stal se z něj pojem. Hráli tam pouliční legendy i hráči NBA a lidi se chodili dívat. Tady vzniklo to, co dnes známe ze streetballu: hra je i show a styl hráče, na hřišti i mimo něj, je součástí jeho jména.
3. Air Jordan: bota, kterou chtěl každý (1985)
Pak přišel Michael Jordan. Podle Wikipedie vyrobil Nike první Air Jordan pro Jordana v době jeho působení v Chicago Bulls 17. listopadu 1984 a veřejnosti ji začal prodávat 1. dubna 1985. Pak se z basketbalové boty stal symbol. Wikipedie popisuje, jak se Air Jordany propojily s hip-hopem, objevovaly se na obalech alb a v klipech a sehrály velkou roli ve vzniku sneakerhead kultury: sbírání, výměny a přeprodeje tenisek.
Odtud se odvíjí i spousta toho, co dnes bereme jako normální. „Drop“ v konkrétní den, limitované edice, fronty a kolaborace. Basketbalová bota přestala být výbavou a stala se věcí, kterou chceš mít, i když nehraješ.
4. AND1 a mixtapy: streetball na VHS (90. léta–2000s)
Pokud vám v dětství někdo pouštěl video, kde kluci na betonovém hřišti přehazují míč soupeři přes hlavu, byla to nejspíš AND1. Značku podle Wikipedie založili v roce 1993 tři studenti Whartonu (University of Pennsylvania). Zlom přišel v roce 1994, kdy jim trenér z Queensu přinesl videokazetu se streetballovými kousky hráče Rafera Alstona, známého jako „Skip to My Lou“. Kazeta dostala jméno „Skip tape“. Když klasická reklama nefungovala, postavili marketing právě na ní.
Podle stejného zdroje začala AND1 v roce 1999 jezdit letní turné a v roce 2002 z nich vznikla AND1 Mixtape Tour. Streetball se tak dostal z jednoho hřiště v New Yorku do obýváků po celém světě. S ním přišel i styl: široké šortky, trička, čelenky, celý vizuál ulice.
5. NBA dress code: zákaz, ze kterého vzniklo přehlídkové molo (2005)
Poslední zastávka je paradox. Podle Wikipedie zavedl komisař NBA David Stern 17. října 2005 pro hráče povinný dress code, platný od sezóny 2005–06. Na cestu na zápas a ze zápasu, na lavičku při zranění a na oficiální akce měli hráči chodit v business nebo konzervativním oblečení. Zakázané byly mimo jiné dresy, džíny, kšiltovky, durag šátky, trička, velké šperky a tenisky. Wikipedie uvádí, že pravidla přišla jako reakce na rvačku „Malice at the Palace“ a na problémy s image ligy.
Kritici, mezi nimi Allen Iverson, Stephen Jackson a Paul Pierce, upozorňovali, že pravidla míří na hip-hopový styl a mladé černé hráče. Iverson podle Wikipedie řekl, že dress code „není to, kdo jsem, a nedovoluje mi vyjádřit se“.
A pak se stalo něco, co asi nikdo nečekal. Podle článku Zacka Grahama v Rolling Stone (2016) hráči dress code postupně přijali a začali si s ním hrát. Měnili tím pánskou módu a oficiální akce NBA včetně tiskovek se začaly brát jako přehlídková mola. Pravidla se za komisaře Adama Silvera od roku 2014 uvolňovala a výrazně je zmírnili před „bublinou“ v roce 2020. Dnešní fotky a videa příchodů hráčů do haly, které kolují po sítích, jsou vlastně pokračováním příběhu, který začal zákazem. Tomu, co se z tunelu stalo, se věnujeme v dalším článku.
Co si z toho bereme my
Když se na těch pět momentů podíváš najednou, vidíš jednu věc pořád dokola. Basketbal nikdy nebyl jen o tom, co se děje mezi čarami. Bota s podpisem hráče, turnaj v parku, kam se chodí dívat, video z betonu, oblek v tunelu. Styl byl vždycky součástí hry.
Proto děláme BallUp tak, jak ho děláme. Mikiny a teplákovky, ve kterých odjedeš trénink, a pak v nich bez převlékání vyrazíš do města. Na mikinu nebo tričko si můžeš nechat vyšít své číslo nebo iniciály, protože číslo je v basketu kus identity. A když chcete jednotný styl pro celý tým, od tréninku po cestu na zápas, připravíme kolekci pro váš klub.
Který moment z historie basketbalové módy bys přidal ty? Napiš nám na @ballupcz.
Zdroje
- Wikipedia: Chuck Taylor All-Stars (1917 Non-Skids, Chuck Taylor 1921, podpis na nášivce, „first celebrity-endorsed athletic shoe“, návrat v 80. letech)
- Wikipedia: Rucker Park (turnaj Holcomba Ruckera od 1950, přes 700 stipendií)
- Wikipedia: Air Jordan (17. 11. 1984 pro Jordana, prodej od 1. 4. 1985, hip-hop a sneakerhead kultura)
- Wikipedia: AND1 (založení 1993, Skip tape 1994, letní turné 1999, Mixtape Tour 2002)
- Wikipedia: NBA dress code (17. 10. 2005, David Stern, zakázané kusy, kritika a výrok Allena Iversona, uvolnění od 2014 a 2020)
- Zack Graham: How David Stern’s NBA Dress Code Changed Men’s Fashion, Rolling Stone, 4. 11. 2016